06/05/2026
KONEC SMRŽŮ V ČECHÁCH ???
ukončili jsme letošní sezónu smržů, která byla ještě slabší než ta loňská. Zde je malá úvaha jak je to s výskytem smržů v ČR a zda jsme opravdu svědky postupného „vymírání“ těchto úžasných druhů hub v jejich přirozeném prostředí. Rádi bychom se mýlili, ale co nám ukazují neúprosná data v rámci našeho výzkumu, kdy monitorujeme desítky míst a typů biotopů napříč republikou a konzultujeme vše také s dalšími externisti a lidmi, kteří mají přehled, tak bohužel kombinace dlouhodobého sucha a plošného umírání porostů jasanu ztepilého nedává těmto houbám moc velkou šanci na udržení silnější populace na většině monitorovaných míst. Týká se to především smržů mykozhizně vázaných na jasany, tedy Smržů obecných a šedočerných, některých z okruhu vysokého a částečně také smržů polovolných. Ty z větší části ovlivňuje dlouhodobé sucho 🌞
Smrže jsou dosti choulostivé houby a fruktifikují ve větší míře jen při ideálních podmínkách, které v přírodě nastávají stále méně častěji. Například kromě zásaditého podloží, vhodného biotopu a živých mykorhizních stromů potřebují ve správný čas dostatek vláhy a teplot především v noci. Na rozdíl od kačenek jsou tyhle kulaté smrže dosti zimomřivé a nezačnou růst, dokud se noční teploty nedostanou nad nějakých 8-10 stupňů. Proto jsme také minule avizovali, že deště ze dne 20-21. dubna sice přišly ve správný čas pro iniciační růst primordií, ale nepotkaly se s dobrými teplotami navíc v noci mrzlo. Tyhle smrže z okruhu Esculent jsou zjednodušeně řečeno teplomilné a milují teplé počasí a lokální jarní bouřky. K takovému počasí však u nás přestává docházet a jsou víceméně brzké jarní chladné deště, které vyhovují ještě tak kačenkám a pak sezóna letních lokálních bouřek, kdy je už pro smrže pozdě 🌩️
S ubýváním přirozených biotopů díky kalamitnímu stavu jasanů a jejich plošné těžby, se tak zužuje prostor pro tvorbu dlouhodobějšího mycelia. Mycelium sice každoročně v letních měsících prosychá a bude zatažené jak se domníváme asi v nějaké latentní formě v půdě, ale díky odlesnění se samotná půda stává často sypkou a neslouží tak k udržení podhoubí do dalšího roku. Mnoho lidí nám psalo, že na jejich místech, kde se běžně smrže vyskytují, poslední 2 roky smrže nevyrostly vůbec. My si dali tu práci, že jsme i v tom suchu ke konci sezóny ve 4 lidech, během 3 dnů poctivě projeli asi 4 desítky lokací, nachodili přes 60 tis. kroků a našly plodnice jen na 2 místech. Tímto děkujeme těm, co se na tom aktivně podíleli a všem ostatním za online konzultace stavu na jiných místech, kam jsme se z časových důvodů nemohli dostat ⏳
A jaké jsou možné další scénáře?
Pokud změny klimatu nesvědčí jednomu druhu, tak zpravidla svědčí jinému druhu, který zaplní uvolněné místo, např. s úbytkem esculent se na naše území může dostat nový druh zajímavého Smrže stepního Morchella steppicola (již se vyskytuje na SK a je místy hojný v jihovýchodní Evropě především na Ukrajině a v Maďarsku). Potom je tu takový malý fantom Morchella americana, který již byl na SK také pravděpodobně zaznamenán, výskytem se kryje s klasickým Smržem obecným a nemáme ještě přesné informace o jeho šíření v ČR (letos budeme mít asi 3 potencionální vzorky) a je šance, že bude mít v prostředí širší valenční nároky a větší adaptabilitu na sucho. A co se dřevin týče, tak pozoroujeme postupný nárůst stromů i mladých semenáčů jilmů, které postihla v minulosti podobná kalamita jako jasany, ale dokázaly se z toho dostat. A z globálního hlediska je jilm zcela zásadním stromem pro smrže a mohl by tedy jasany v budoucnu zastoupit 🍀
Bohužel ubývají také smrže z okruhu vysokého např. severský druh Morchella norvegiensis a proto začíná možná lehce dominovat nenápadnější druh Morchella pulchella, který se váže na biotopy s břízou, osikou, babykou apod. Uvidíme, co ukáží letošní vzorky po sekvenací 🧬
Každopádně smrže dokáží vždy něčím překvapit, takže si nemyslíme, že z našeho území zcela vymizí, ale na nějaké větší sběry plných košíků si budeme muset počkat třeba jednou za 4 roky jako byly sezóny chroustů 😊
Mějte se hezky, užijte si konce jara a připravte se na dřívější sezónu vzácnějších barevných hřibů, těm by mohlo současné podnebí více vyhovovat.
za Czech Fungi, zakladatel Jan Hodač
