23/11/2025
Caesar salát, který měl být zážitkem… ale stal se varováním
Dnes jsem si řekla, že si udělám radost. V Praze, v Tankovně na Palmovce, jsem si objednala Caesar salát – klasiku, která se dá zkazit jen velmi těžko. A kdyby existovala cena za nejkrásnější první dojem, tenhle salát by ji vyhrál bez debat. Vypadal totiž jako reklamní plakát: křupavý římský salát, zlatavé krutony, slanina tak akorát, navrch nastrouhaný parmazán. Prostě „Caesar goals“.
Jenže jak se říká: na první dojem se dát nedá. A tady se to potvrdilo hned při prvním soustu.
Jakmile jsem si nabrala vidličku a dala ji do pusy, měla jsem pocit, že jsem si spletla objednávku a přinesli mi… lžíci dijonské hořčice. A pořádnou. Takovou tu, co vás pálí až v mozku a možná vám na dva dny lehce posune osobnost.
Chudák slanina, krutony i parmazán – snažili se, fakt jo. Ale neprobojovali se přes pekelnou zeď hořčičné apokalypsy. Všechno dobré bylo bez milosti přebito jednou jedinou surovinou.
Výsledné hodnocení? 2/10.
A ty dva body jsem dala jen proto, že tam technicky vzato všechno bylo: salát, krutony, slanina, parmazán… jen ne chuť Caesara. Kuchař prostě vzal hořčici a řekl si: „Dneska to bude můj hlavní hrdina.“
A kdyby to celé skončilo jen u salátu, řekla bych si: „OK, stane se.“
Jenže ne.
Cesta na toalety mi poskytla druhý zážitek dne – a ne ten instagramový. Řekněme, že atmosféra byla… realistická. A možná až příliš. Jak se říká: „Nahoře h*j, dole fuj.“ A tady to sedělo tak bolestně přesně, až jsem měla chuť to vytesat do kamene u vstupu.
Takže jestli se chystáte Tankovnu navštívit – klidně jděte. Ale Caesar salát si rozhodně nedávejte. A na toalety… no, tam se nadechnete předem a rychle běžte.
